Jednoduchá, účelná a moderní chalupa v pasivním standardu

Redakce | Úterý, 21. říjen 2025 |

Krkonoše, naše nejvyšší hory, mě lákají, ale málokdy se tam dostanu. Dnes mě ale horská silnice dovede až k Žacléři – na nejvýchodnější cíp Krkonoš nedaleko hranic s Polskem. Tam už čeká Honza, aby mě provedl víkendovým domem, který jeho rodina využívá k rekreaci už pět let. Montovaná dřevostavba stojí doslova v klínu hor – svahy okolních kopců se zvedají opravdu vysoko.

Kde se vlastně vzal nápad na víkendový dům? Vedly k němu hned dva důvody. Honza před lety kvůli nešťastným okolnostem přišel o možnost využívat chalupu, kterou roky udržoval a jezdil tam rád, přestože žijí v rodinném domě nedaleko Hradce Králové. Jednou za čas změnit vzduch a vyrazit s dětmi mimo domov byla ale vždy vítaná možnost, jež se náhle rozplynula.

Krom toho dřevostavba, kde rodina trvale žije, částečně slouží i jako vzorový dům pro Honzovu firmu, což s sebou nese jistá omezení. Proto snili o možnosti vymyslet, vybudovat a opečovávat pro sebe prostor, kde by se nemuseli na nic ohlížet a který byl „jen jejich". Rozhodli se tak začít hledat místo, kde by si své potřeby mohli splnit.

Z Orlických hor do Krkonoš

I kvůli rodinným vazbám vedl první směr jejich hledání do Orlických hor. Najít ten pravý pozemek se ale nedařilo – v nabídce byly parcely buď moc malé, nebo zatížené komplikacemi. Manželé ale nehledali kompromis a nechtěli slevovat ze svých požadavků, proto se rozhodli rozhlédnout i jinde. Honza náhodou narazil na stavební pozemek v Krkonoších, který překvapivě nebyl tak drahý, jak by se v této lokalitě dalo očekávat.

Moc naděje tomu sice nedával, ale řekl si, že za podívání nic nedají. Byla zima, všude ležel sníh a pod ním byla krajina ještě malebnější. Když vystoupili z auta, zhodnotila Honzova manželka situaci jednouchým: „Tak jo." A bylo rozhodnuto. Psal se rok 2018.

Nenápadný: I když se na pozemek nevztahují regulace Krkonošského národního parku, Honza volil „tradiční" vzhled domu se sedlovou střechou a díky tomu dům v okolní zástavbě nevyčnívá. Foto: Martin Zeman

Moderní chalupa mezi roubenkami

Vyřídit stavební povolení trvalo zhruba tři čtvrtě roku, dům si Honza vyprojektoval sám. Díky dlouholeté práci ve firmě MS Haus a projektování domů pro klienty dobře věděl, co dělá. Musel se ale vyrovnat se zdejšími podmínkami – pozemek je v ochranném pásmu pro elektrické vedení a zároveň přes něj vede biokoridor, proto pro stavbu samotnou nezbylo moc místa. I tak to na dům, kam se vešlo všechno, co rodina pro svůj pobyt potřebuje, stačilo.

Omezením národního parku se Honza naštěstí vyhnul – hranice vede těsně vedle. Přesto nechtěl vzhledově moc vyčnívat, a proto navrhl patrový dům s klasickou sedlovou střechou, který respektuje okolní zástavbu, tvořenou hlavně roubenkami. Jak sám říká – nějakou super moderní architekturu by sem nepostavil, protože by se do zdejší krajiny nehodila. Zároveň ale chtěl dům, který bude splňovat jeho požadavky na vybavenost, minimální údržbu a potřeby pro moderní bydlení.

Honza není milovníkem klasického chalupářského stylu a podle toho také jeho „chalupa" vypadá – jednoduchá, účelná, moderní a pasivní. Vybavil ji i současnými technologiemi – tepelným čerpadlem vzduch-vzduch, které slouží nejen k vytápění, ale také jako klimatizace, fotovoltaikou, podlahovým topením, rekuperací a předokenními žaluziemi i chytrou domácností. Zároveň ale s úsměvem dodává, že na té je nejdůležitější vypínač, protože jeho manželka ji vždy po příjezdu vypne.

Velkorysý a nenáročný: Honza s rodinou si tu chtějí hlavně odpočinout a užít si společné chvíle, tomu přizpůsobili dům i zahradu. Foto: Martin Zeman

Co jiného než dřevostavbu?

Ke dřevostavbám jako takovým má Honza blízko – dvacet let pracuje v oboru, proto ani nepřemýšlel o jiné technologii. Co mě ale jako zvědavou redaktorku zajímalo, bylo, jak se vlastně ke dřevostavbám dostal. „Začalo to po maturitě. Nastoupil jsem na vysokou školu a potřeboval práci. Kamarád mi pomohl najít zaměstnání ve firmě, tenkrát ještě pod jiným majitelem," vypráví.

Uchytil se tam a práce ho bavila, nakonec se tak dopracoval až do vedení. Mohl díky tomu sledovat z první ruky rozvoj a postupné pronikání dřevostaveb do povědomí lidí. Stejně tak zná zatížení předsudky, se kterými se v práci dnes a denně setkává. Ten nejčastější je, že mu dům sežerou termiti, což je samozřejmě nesmysl.

Všechno je potřeba vymazlit

Po čtyřech měsících stavebního mumraje už rodina mohla dům zabydlet, ale bylo to dobrodružné – kolem chyběly veškeré komunikace, terasy, přístřešek pro auto i pergoly, což nebylo snadné pro nikoho, nejméně pak pro jeho manželku s kočárkem. Honza si ale chtěl všechny dokončovací práce udělat sám a podle sebe. I z pohledu své profese ocenil, že se může převléknout do montérek a zapojit vlastní ruce, byť třeba na úkor času s blízkými.

U domu, kde rodina trvale žije, nechal kvůli rychlosti vše udělat řemeslníky. Tady si zvelebování svého koutku užíval plnými doušky a po vlastní ose. S úpravami okolí domu přišla také navážka, která majitelům umožnila vyrovnat složitější terén pozemku. Dnes už jsou zahrada i okolí domu víceméně dokončené a slouží dospělým i dětem přesně tak, jak je třeba. Došlo také na užitkové budovy, které sice v původním plánu nebyly, ale nakonec je Honza postavil a ocenil. Prvků, které původně nechtěl, ale přišly vhod, je tu více. Třeba hořáky na terase, které umožňují posezení venku i v chladu horských večerů nebo v podzimním nevlídnu.

Odpočinek: To je, oč tu běží – místo je tu pro každého. Foto: Martin Zeman

Rodinná rekreace bez kompromisů

Honza s rodinou zde pravidelně tráví víkendy už zhruba pět let a všichni jsou tu spokojení. Díky fotovoltaice jsou náklady na provoz minimální – slouží nejen k zajištění chodu domácnosti, ale i pro ohřev vody. Jen v zimě je to o něco horší, protože je méně slunce a často tu leží sníh. Rodina ráda a hojně využívá saunu, ale ani tak není potřeba za elektřinu platit nijak závratné sumy.

Když tu nepobývají, zvládne temperaci na příjemných patnáct stupňů tepelné čerpadlo. Po příjezdu stačí zatopit v kamnech, během chvíle je teplo a podlahové topení nakonec víceméně není potřeba. A právě kamna jsou tady zajímavě řešená. Honza využil vložku značky Schiedel Kingfire, kolem níž se ovíjejí schody do patra. Protože mezi ní a schody vznikl prázdný prostor, rozhodl se ho vysypat betonem a obložit jednoduchými kachlemi.

Za dodržení všech bezpečnostních opatření tak vznikla forma akumulačního pláště, která dokáže zadržet teplo na dlouho a vyhřát prostor, i když se zrovna netopí. Otevřené patro a umístění kamen pod schody pak umožňuje vytopit celý dům s pomocí jednoho spotřebiče. Výkon kamen je také velmi dobře vyvážený vzhledem k prostoru a vlastnostem domu – dokážou ho rychle vyhřát i akumulovat dostatek tepla, zároveň se ale interiér nepřetápí. Za dlouhých zimních večerů pak poskytnou pohled do ohně a celý jednoduchý a minimalistický, ale velkorysý obytný prostor zútulní.

Funkční řešení: Chytrým umístěním a doplněním vložky značky Schiedel Kingfire získal Honza ideální topidlo pro chladné zimní večery. Kamna se rychle roztopí, vyhřejí celý dům a zároveň umí akumulovat teplo. Díky tomu vydrží dlouho sálat, i když v nich zrovna nehoří oheň. Foto: Martin Zeman

Na malém prostoru hodně muziky

Dům pojal opravdu všechno, co Honza od svého víkendového útočiště chtěl. To nejzásadnější je hlavní obytný prostor otevřený na jižní stranu, propojený přímo s terasou a zahradou. Ten poskytuje dost místa pro posezení a odpočinek nejen s rodinou, ale i s přáteli. Na něj navazuje ložnice majitelů s koupelnou a místo zbylo i na prostornou dílnu.

Otevřené patro pak patří dětem – každé tu má svůj pokoj, s nimi pak sousedí koupelna i všemi členy domácnosti oblíbená sauna. V patře najdou útočiště také návštěvy v k těmto případům určenému pokoji pro hosty. Dům pocitově ani rozměrově není velký, ale i díky otevřenému patru a světlu je vzdušný a překvapivě prostorný.

Malé království: Horní patro patří dětem – každé tu má svůj vlastní pokoj. Foto: Martin Zeman

Honza sám podotkl, že jsou jako rodina spíše praktičtí, proto je interiér vybavený minimalisticky. To jim ale nebrání si tady strávený čas opravdu užít. Stihli už navázat celou řadu přátelství s místními, scházejí se pravidelně na kus řeči i na grilování. Na to, že se nacházíme v Krkonoších, je zrovna tento kout poměrně klidný, hlavní turistický ruch jak v zimě, tak v létě směřuje do jiných částí hor a sem tolik návštěvníků nezavítá.

Jednoduchost: Veškeré zařízení je jednoduché a minimalistické – tak, jak to mají majitelé rádi. Foto: Martin Zeman

Jediné rušnější období, bylo to covidové, teď už se ale situace zase uklidňuje. V zimě sice okolní kopce poskytují prostor pro lyžaře na dvou sjezdovkách, ty ale nejsou tak hojně navštěvované a pro zkušené lyžaře ani příliš zajímavé. Pro děti na naučení ale bohatě stačí. A hlavně, jak Honza zhodnotil, jsou takové obyčejné, normální, a proto je má rád. Zpětně také velmi kladně hodnotí polohu pozemku v hlubokém údolí.

Pohled z oken sice neposkytuje dechberoucí výhledy, zato je dům chráněný proti větru, neohrožují ho žádné výkyvy počasí a ani s vodou zatím problémy nebyly. Honza zpětně hodnotí koupi právě tohoto pozemku jako skvělé řešení a místo si tak oblíbil, že zvažuje, že by se sem, až přijde správný čas, nastěhoval na trvalo. A mně nezbývá než jemu i rodině popřát spoustu krásných chvil, které si tu jistě užijí, a vyrazit do hor za vlastním dobrodružstvím.

Dostatek místa: Hlavní obytný prostor je otevřený do zahrady, vzdušný a světlý. Foto: Martin Zeman

Pro zdraví: Saunování se stalo nejoblíbenější činností rodiny. A není se co divit – vliv na zdraví dětí i dospělých je nezanedbatelný. Foto: Martin Zeman

Komfort: Koupelna v patře slouží hlavně dětem a oblíbenému saunování. Foto: Martin Zeman

Technické parametry

• Typ domu: pasivní
• Zastavěná plocha: 120,15 m²
• Užitná plocha: 176,01 m²
• Dispozice: 4 + 1
• Konstrukční systém: prefabrikovaná panelová dřevostavba
• Zdroj energie / teplo: fotovoltaické panely, tepelné čerpadlo vzduch--vzduch, podlahové topení, kamna na tuhá paliva
• Větrání: řízené větrání s rekuperací tepla a chlazením i dohřevem vzduchu
• Součinitel prostupu tepla stěnou: U = 0,09 W/m2K
• Autor arch. návrhu a projektu: Ing. Jan Moravec
• Realizace: 2019, MS Haus, www.ms-haus.cz

Zdroj: MS HAUS, s.r.o.

AUTOR ČLÁNKU: MARTINA MÁTA NOSKOVÁ pro časopis DŘEVO&stavby

Hodnocení uživatelů: 0 / 0
Líbil se Vám článek?00